Pokud vás na pracovišti ovlivňují nepříznivé vlivy pro zdraví, je velmi pravděpodobné, že u vás může dojít ke vzniku nemoci z povolání (pokud se nemoc již neprojevila). Jak v takovém případě konat, co vše je nemoc z povolání a kdo ji uznává?
Srovnejme si pojmy s dojmy
Za nemoc z povolání se označují onemocnění vzniklé vlivem vykonávání práce v nepříznivých podmínkách. Tyto podmínky negativně ovlivňují zdraví člověka, ať už se jedná o vlivy chemické, fyzikální, biologické, nebo jinak škodlivé. Tento vliv musí být jednoznačně příčinou daného onemocnění. Případné uznávání nemocí z povolání probíhá na základě přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb.
Nemoci z povolání se týkají dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice, kožních onemocnění, či přenosných a parazitárních onemocnění.
Může mít také dočasný, nebo naopak trvalý charakter. V případě dočasné nemoci z povolání dojde k postupnému vyléčení, případně její znaky zmizí po opuštění povolání. U chronických onemocnění jde o trvalou chorobu, kdy je nutné zvážit, zda daný zaměstnanec bude v jejím výkonu pokračovat.
Nejčastější onemocnění v ČR
Podle serveru BOZP.cz jsou v České republice tyto nejčastější nemoci z povolání:
- Syndrom karpálního tunelu,
- Kontaktní alergický ekzém,
- Svrab (sarkoptóza),
- Zánět průdušek (Astma bronchiale),
- Pneumokonióza uhlokopů prostá.
Uznávání nemoci z povolání
Nemoc z povolání uzná, dle stanovených podmínek, pouze tzv. Střediska nemocí z povolání. Jedná se o vybrané poskytovatele pracovního lékařství, kterým oprávnění ke konání uděluje ministerstvo zdravotnictví.
Vyplácení odškodného
Každý zaměstnavatel má povinnost se pojistit, právě pro případy nemocí z povolání. Vyplácení odškodnění je tedy na pojišťovně. Jeho výši stanovuje druh náhrad a další faktory, a to podle § 271a – 271j zákona č. 262/2006 Sb., ten také stanovuje náhrady:
- za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a),
- za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 271b),
- za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c) za použití bodového systému dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb.,
- za účelně vynaložené náklady na léčení (§ 271d),
- za věcné škody (§ 271e),
- za nemajetkovou újmu při zvlášť závažném ublížení na zdraví (jednorázově rodinným příslušníkům) (§ 271f),
V případě úmrtí zaměstnance, mají pozůstalí nárok ještě na:
- za léčebné výdaje a náklady spojené s pohřbem (§ 271g),
- za náklady na výživu pozůstalých (§ 271h),
- za nemajetkovou újmu pozůstalým (§ 271i),
- za náhradu věcné škody dědicům (§ 271j).
Pokud lékař rozhodne, že daný zaměstnanec již není schopen vykonávat práci, která mu nemoc z povolání způsobila, má zaměstnanec právo na odstupné. Jeho výše je minimálně dvanáctinásobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.).
Přečtěte si i další články: